Taneční konzervatoř hlavního města Prahy, Křižovnická 7, 110 00, Praha 1, tel.: 222 323 592, studijni@tkpraha.cz

   1. Charakteristika obsahu vzdělávání

Vzdělávání poskytované v oboru tanec má složku všeobecnou a odbornou, což umožňuje získání klíčových a odborných kompetencí dle ŠVP.

Osvojením klíčových a odborných kompetencí získá student dovednosti nezbytné k dosažení všestranné úrovně tanečního umělce. Škola zabezpečuje odbornou praxi související s profesionální přípravou s uměleckými institucemi (Národní divadlo, Státní opera) a formou vlastní mimoškolní umělecké činnosti. Žáci při odborné přípravě získávají důležité znalosti a dovednosti související s uplatněním na trhu práce. Škola má bohatou mimoškolní uměleckou činnost,  v níž si také žáci zvyšují znalosti a dovednosti potřebné pro svůj profesní růst. Škola vysílá žáky na národní a mezinárodní baletní soutěže a semináře. 

Škola také umožňuje pedagogickým pracovníkům  další vzdělávání po dobu jejich pedagogické činnosti.

Vzdělávání v ŠVP „Příprava pro profesionální taneční činnost“ poskytuje nadaným žákům všeobecné, odborné a umělecko – pedagogické vzdělání pro získání klíčových kompetencí:

• jazykové vzdělání a komunikace

• společenskovědní vzdělání

• přírodovědní vzdělání

• matematické vzdělání

• hudební vzdělání

• vzdělání pro zdraví

• vzdělání v informačních a komunikačních technologiích

 

Klíčové kompetence, soubor požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění:

• kompetence k učení

• kompetence k řešení problémů

• kompetence komunikativní

• kompetence personální a sociální

• kompetence občanské a kulturní povědomí 

• kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

• kompetence využívat informační a komunikační technologie a pracovat s informacemi

 

Odborné kompetence získává žák ve společném odborném základu a odborné přípravě podle svého zaměření:

• ovládnout základy umělecké činnosti v taneční oblasti

• vykonávat taneční činnost

• vykonávat umělecko – pedagogickou činnost

• dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při výkonu pracovní činnosti

 

Průřezová  témata 

1. průřezové téma – OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI

realizujeme především ve výuce OBČANSKÉ VÝCHOVY v 1.-4. ročníku a OBČANSKÉHO ZÁKLADU v 5. - 8. ročníku, nejuceleněji v tématech osobnost (3.r.),právo, demokratický stát (5.r.), etika (7.r.), finanční gramotnost (4. a 8.r.), člověk a svět práce (4.a 8.r.), sociologie, etiketa (6.r.) ale i v pravidelných diskusích na aktuální události. K tématu se úzce vztahuje i učivo PSYCHOLOGIE (7.r.), PEDAGOGIKY A DIDAKTIKY, PŘÍRODOPISU (ochrana životního prostředí) DĚJEPIS a DĚJINY TANCE A BALETU (historické vědomí). V ČESKÉM I CIZÍM JAZYCE se učí komunikovat.  V hodinách LITERATURY se setkávají s inspirativními lidskými příběhy i kriticky posuzují mediální sdělení, učí se kultivovaně vyjadřovat. 

Zároveň principy osobnostního rozvoje shrnuté pod pojmy sebepoznání, sebevědomí, odpovědnost, morálka prolínají běžným školním životem, vztahy mezi žáky a učiteli. Žáci jsou vedeni k vytváření tolerantních a nekonfliktních vztahů, týmové spolupráci, zároveň ke způsobilosti kritického posouzení sebe i druhých, řešení konfliktů, hledání kompromisu a schopnosti morálního úsudku.  S třídními pedagogy debatují žáci na téma školní řád, povinnosti, práce, docházka, kultivované chování k učitelům i k sobě navzájem, pomoc potřebným, ochrana majetku. 

 2. průřezové téma – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE

je naplňováno ve dvou rovinách: jednak teoretickým vzděláváním především v předmětu OBČANSKÁ VÝCHOVA / OBČANSKÝ ZÁKLAD, kde se žáci seznamují s pracovním právem, základy podnikání, způsoby hledání práce, vzdělávacím systémem (4. a 8. ročník) či s etikou práce (7.ročník) nebo v ČESKÉM JAZYCE (sebeprezentace, životopis, motivační dopis),  jednak vlastní zkušeností s vystupováním během školních představení či hostováním v inscenacích divadel. 

3. průřezové téma – ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 

prostupuje především celou oblasti přírodovědného vzdělávání, tj. PŘÍRODOPIS, CHEMIE, ZEMĚPIS 1.-4.ročník.  Zároveň jsou žáci vedeni k ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji v ostatních předmětech, jako jsou OBČANSKÁ VÝCHOVA/ ZÁKLAD (2. a 7. ročník – ochrana přírody, etika vztahu k přírodě) či LITERATURA (přírodní lyrika, příběhy ze života zvířat, sci-fi apod.)

4. průřezové téma – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

je aplikováno především prostřednictvím předmětu INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE  (ve 4.- 8. ročníku). Zároveň ale využíváme počítačové technologie v ostatních předmětech při prezentaci učiva, ke komunikaci s žáky, vytváření referátů. Videozáznamy jsou důležitou součástí výuky při praktických odborných předmětech, v DĚJINÁCH TANCE A BALETU. V hodinách OBV a ČJL debatujeme o otázkách soukromí, zákonnosti, sdílení dat, ochrany a bezpečí na internetu.

 

2. Cíle všeobecného a odborného vzdělávání

Koncepce vzdělávání v konzervatoři vychází, tak jako koncepce základního a celého středního vzdělávání, z celoživotně pojatého a na principu znalostní společnosti vybudovaného konceptu vzdělávání, ve kterém je vzdělávání cestou i nástrojem rozvoje lidské osobnosti. 

V souladu s tím je obecným cílem vzdělávání v konzervatoři připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský, umělecký a pracovní život v podmínkách měnícího se světa. 

Vzdělávání směřuje:

A/ k rozvoji základních myšlenkových operací žáků (analýza, syntéza, indukce, dedukce, generalizace, abstrakce, konkretizace, srovnávání, uspořádání, třídění aj.), jejich paměti a schopnosti koncentrace;

- osvojení obecných principů a strategií řešení problémů (praktických i teoretických), stejně jako dovedností potřebných pro práci s informacemi;

- vytvoření takové struktury poznání žáků v jednotlivých oblastech středoškolského odborného vzdělávání, na jejímž základě lépe porozumí světu, ve kterém žijí a pochopí nezbytnost udržitelného rozvoje;

- k prohloubení a rozšíření vědomostí žáků o světě, který je obklopuje;

- porozumění potřebným vědeckým, technickým a technologickým metodám,

nástrojům a pracovním postupům z různých oborů lidské činnosti a poznání (které tvoří obsah středoškolského vzdělávání) a k rozvíjení dovedností jejich aplikace;

- osvojení poznatků, pracovních postupů a nástrojů potřebných pro kvalifikovaný výkon povolání a pro uplatnění se na trhu práce;

- rozvoji dovednosti žáků učit se a být připraven celoživotně se vzdělávat.

B/ k formování aktivního a tvořivého postoje k problémům a k hledání jejich různých řešení;

- adaptabilitě na nové podmínky, k jejich schopnosti tvořivě do těchto podmínek zasahovat, tj. k flexibilitě a kreativitě žáků;

- rozvoji aktivního přístupu k pracovnímu životu a své profesní kariéře včetně schopnosti přizpůsobovat se změnám na trhu práce;

- zodpovědnému, tj. cílevědomému, soustředěnému, vytrvalému a pečlivému přístupu k týmové i samostatné práci;

- vytváření odpovědného přístupu k plnění svých povinností a k respektování stanovených pravidel;

- tomu, aby žáci uměli správně odhadovat své možností a schopnosti, zvažovali a respektovali možnosti a schopnosti jiných lidí;

- rozvoji dovedností potřebných k vyjednávání, diskusi, případnému kompromisu, k obhájení svého stanoviska i přijímání stanoviska jiných;

- tomu, aby chápali práci a pracovní činnosti jako příležitost k seberealizaci a sebeaktualizaci.

 C/  k - rozvoji tělesných i duševních schopností a dovedností žáků;

- prohlubování dovedností potřebných k sebereflexi, sebepoznání a sebehodnocení;

- utváření adekvátního sebevědomí a aspirací žáků;

- utváření a kultivaci svobodného, kritického a nezávislého myšlení k rozvoji jejich úsudku a rozhodování;

- přijímání odpovědnosti za vlastní myšlení, rozhodování, jednání, chování a cítění;

- kultivaci emočního prožívání, včetně prožívání a vnímání estetického;

- k rozvoji kreativity a imaginace 

- k rozvoji volních vlastnosti 

- k rozvoji specifických schopností a nadání 

 

D/ k tomu, aby žáci respektovali lidský život a jeho trvání jako vysokou hodnotu;

- vytváření úcty k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování přírodního a ostatního životního prostředí a k chápání globálních problémů světa;

- prohlubování osobnostní, národnostní a občanské identity žáků, jejich připravenosti tuto identitu chránit, ale současně také respektovat identitu jiných lidí;

- tomu, aby se žáci ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;

- utváření slušného a odpovědného chování žáků ve smyslu uznávaného úzu etikety a čestného života;

- tomu, aby žáci cítili potřebu aktivně se zapojit do občanského života a spolupracovat na zachování demokracie a jejím zdokonalování, aby jednali v souladu se strategií udržitelného rozvoje;

- rozvoji komunikativních dovedností žáků a dovedností potřebných pro hodnotný partnerský život i pro život v širším (pracovním, rodinném, zájmovém aj.) kolektivu.

 

3/ Organizace vzdělávání

- Vzdělávání v oboru tanec navazuje na 1. stupeň (5. ročník) základního vzdělávání a je organizováno tak, aby žáci v průběhu 1. – 4. ročníku dokončili povinnou školní docházku a splnili požadavky základního vzdělávání stanovené tímto ŠVP.

- Konzervatoř se organizačně člení na oddělení a ročníky. Ročníky lze dále členit na ročníkové skupiny. Povinnosti třídního  učitele vykonává ročníkový/skupinový učitel. Provoz a vnitřní režim oddělení, ročníků, ročníkových skupin a individuální výuky i pravidla pro práci ročníkových učitelů stanoví ředitel konzervatoře ve školním řádu nebo v samostatném vnitřním předpisu.

 

Délka a forma vzdělávání

Tento obor vzdělávání lze realizovat pouze v denní formě v délce 8 let.

 

Dosažený stupeň vzdělání

Úspěšným ukončením vzdělávacího programu žák získává

- vyšší odborné vzdělání v konzervatoři,

- střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Úspěšným ukončením 4. ročníku získá žák základní vzdělání (§45 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon). Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o ukončení 4. ročníku s doložkou potvrzující stupeň získaného vzdělání (§54 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).

- Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři se získá úspěšným ukončením osmiletého vzdělávacího programu a vykonáním absolutoria (§ 87 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. – školský zákon).

- Střední vzdělání s maturitní zkouškou se získá úspěšným ukončením osmiletého vzdělávacího programu v denní formě vzdělávání a vykonáním maturitním zkoušky (§ 87 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. - školský zákon).

 

Podmínky pro přijetí ke vzdělávání

- splnění podmínek přijímacího řízení dle § 88 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. – školský zákon,

- přijímací řízení se koná formou talentové zkoušky (§ 88 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. – školský zákon),

- splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o vzdělávání v daném oboru vzdělání. Podmínky přijímacího řízení jsou dány vnitřní směrnicí školy. 

 

Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace

- Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem v konzervatoři (§ 89 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. – školský zákon). Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře, kterým získává titul DiS, /diplomovaný specialista/ užívaný za jménem. Jeho získání ho opravňuje k umělecko pedagogické činnosti. Konání absolutoria se řídí § 90 zákona č. 561/2004 Sb. – školský zákon, a příslušným prováděcím právním předpisem.

- Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou po osmém ročníku (§ 89 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. – školský zákon). Dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Podle znění zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných jsou dále upraveny vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

Podmínky zdravotní způsobilosti jsou stanoveny v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním středním a vyšším odborném vzdělávání.

Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem.

 

Absolutorium

Absolutorium se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů: témata, stanovená pro tuto zkoušku musí zahrnovat 1., 2. a 3. tematický celek obsahového okruhu společný odborný základ;

- absolventské práce a její obhajoby;

- absolventského výkonu;

- zkoušky z umělecko – pedagogické přípravy.

 

Maturitní zkouška

Profilová část se skládá 

– z praktické zkoušky z hlavního oboru /studijního zaměření/. Rozsah a obsah zkoušky určuje ředitel školy

- z teoretické odborné zkoušky vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Témata, stanovená pro tyto zkoušky, musí zahrnovat jeden tematický celek obsahového okruhu společný odborný základ. 

Společná část se skládá

- ze zkoušky z  českého jazyka a literatury – didaktický test, písemná práce, ústní zkouška

- z jazyka cizího – didaktický test, písemná práce, ústní zkouška. Student si může vybrat jazyk anglický nebo francouzský.

- ze třetí povinné zkoušky – student může volit Společensko vědní základ nebo Informační a komunikační technologie

 

Komisionální zkouška

- ve všech ročnících vzdělávání konají žáci komisionální zkoušky z odborných předmětů, které ve školním vzdělávacím programu zahrnují obsahový okruh odborná taneční příprava dle zaměření.

- žák, který ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem bez předchozího konání maturitní zkoušky koná v termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku z předmětů, které ve školním vzdělávacím programu zahrnují obsahový okruh vzdělávání a komunikace v českém jazyce, odpovídající části oblasti estetického vzdělávání a obsahový okruh vzdělávání a komunikace v cizím jazyce.

 

4/ Profil a uplatnění  absolventa

Absolvent vzdělání v oboru Tanec je schopen uplatnit se v oblasti, která vyplývá ze zaměření absolvované odborné přípravy podle školního vzdělávacího programu.

Absolvent je připraven pro výkon náročných uměleckých činností, umělecko-pedagogických činností a k vysokoškolskému studiu příbuzných oborů.

Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři prohloubené koncertní a povinnou scénickou praxí, formuje výkonného tanečního umělce nebo tanečního pedagoga, který své odborné znalosti, vědomosti a orientaci v kulturní a umělecké oblasti dokáže uplatňovat v praxi. Osobnost absolventa obohacují rozvinuté mravní a charakterové vlastnosti i schopnosti uplatnit svoji individualitu při práci v uměleckém tělese. 

Ve svém souhrnu vytváří toto vzdělání předpoklady k úspěšnému vykonávání profese tanečního umělce či tanečního pedagoga, přispívá k tvořivosti a tvůrčímu vztahu při řešení odborných problémů a současně je základem a impulsem k soustavnému celoživotnímu studiu a odbornému vzdělávání.

Všeobecně vzdělávací složku profilu absolventa charakterizují zejména vědomosti a dovednosti  nezbytné k všestrannému rozhledu tanečního umělce:

- kultivované a jazykově správné ústní i písemné vyjadřování v mateřském jazyce 

- pohotové a jazykově správné používání cizího jazyka ve všech komunikativních situacích, a to jak obecných tak i profesních

- komunikativní samostatnost v dalším živém jazyce, porozumění jeho odborné části, schopnost jeho následného samostatného prohlubování

- poznání a pochopení souvztažnosti všech druhů umění včetně slovesného, jejich inspiračních zdrojů i myšlenkového odkazu, vytváření uvědomělých čtenářských návyků 

- poznání a pochopení historického vývoje našich i světových dějin

- předpoklady pro samostatnou práci s odbornou literaturou naší i cizí /anglickou, francouzskou/

- práce s prostředky ICT a jejich efektivní využívání v soukromém a občanském životě. Po odborné stránce jsou absolventi připraveni tak, aby se kvalifikovaně uplatnili v oblasti výkonu činností uměleckého oboru vzdělání tanec a získali:

- širokou škálu praktických technických dovedností vyplývajících ze znalosti tanečních disciplin – klasického tance, moderního tance, lidového tance, tance s partnerem, historického tance, koncertní a povinné scénické praxe

- základní poznatky z předmětů historického a estetického charakteru, zejména dějin tance a baletu, z dějin divadla, z dějin výtvarného umění, z dějin hudby, z rozboru baletů a tanečních skladeb

- soubor vědomostí z umělecko-pedagogické přípravy, tj. z psychologie, pedagogiky, didaktiky, příslušných odborných metodik i vyučovací praxe studovaného oboru

- co nejvyšší stupeň adaptability při práci v uměleckém souboru

- dovednost pracovat před televizní a filmovou kamerou 

- schopnost přesného odborného uvažování a vyjadřování

- dovednosti a znalosti potřebné v pedagogické činnosti, např. vytvoření jednoduché taneční skladby, dovednost vést trénink atd.

- dovednost používat získaných vědomostí z teoretických a souvisejících uměleckých oborů ve vlastní umělecké práci.

Absolventi oboru vzdělání tanec jsou po odborné stránce připraveni tak, aby se mohli uplatnit v následujících oblastech profesionální taneční praxe:

klasický tanec – v baletních souborech (jako sólisté nebo členové baletu), v oblasti hudebního divadla (opera, opereta, muzikál) i v taneční pohybové složce činoherních představení a pro umělecko-pedagogickou činnost odpovídající vystudovanému oboru

lidový tanec – pro činnost v souborech folklorního zaměření (autentické i stylizované formy) a pro umělecko-pedagogickou činnost odpovídající vystudovanému oboru

moderní tanec – pro činnost v komorních souborech současné taneční tvorby, pohybového divadla i alternativní scény a pro umělecko-pedagogickou činnost odpovídající vystudovanému oboru.

Uvedené činnosti může vykonávat v rámci subjektů působících v oblasti hudební nebo taneční kultury, případně samostatně.

 

Kompetence absolventa

Vzdělávání v oboru tanec směřuje v souladu s obecnými cíli odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům následující klíčové a odborné kompetence:

Klíčové kompetence

Klíčové kompetence vymezené v tomto ŠVP směřují k naplnění vzdělávacích cílů stanovených jak v RVP základního vzdělání, tak vzdělávacích cílů středního a vyššího odborného vzdělání.V průběhu celého vzdělávání v oboru je nutno rozvíjet všechny kompetence, a to na úrovni odpovídající aktuálnímu věku žáků, jejich schopnostem a studijním předpokladům.

a) Kompetence k učení

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn., že absolventi by měli:

- znát smysl a cíl učení, mít utvořen pozitivní vztah k učení a vzdělávání, projevovat ochotu věnovat se celoživotnímu učení;

- vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;

- využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí;

- uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení),

s porozuměním poslouchat mluvené projevy ( výklad, přednáška, proslov) a zaznamenávat podstatné body;

- operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádět věci do souvislostí a propojovat do širších celků poznatky a odborné dovednosti;

- umět samostatně pozorovat, příp. experimentovat, kriticky posuzovat získané výsledky a vyvozovat z nich platné závěry;

- posuzovat vlastní pokrok a určovat překážky či problémy bránící učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení ze strany jiných lidí, plánovat vlastní zlepšení;

- znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.

b) Kompetence k řešení problémů

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni řešit samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolventi by na konci vzdělávání měli:

- porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému;

- navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;

- uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace;

- volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit;

- využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve, aplikovat osvědčené postupy při řešení obdobných nebo nových problémových situací;

- myslet kriticky, činit uvážlivá rozhodnutí a obhajovat je, uvědomovat si zodpovědnost za svá rozhodnutí a hodnotit důsledky svého jednání;

- být vytrvalí a důslední při řešení problémů, dosahovat konečného řešení;

- spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení) a sledovat vlastní pokrok při řešení problémů.

c) Kompetence komunikativní

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by na konci vzdělávání měli:

- vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat;

- formulovat své myšlenky a názory srozumitelně, souvisle a kultivovaně, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování;

- naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat, účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;

- rozumět různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest a zvuků, přiměřeně na ně reagovat a příp. je umět využít;

- vyjadřovat se v písemné podobě přehledně a jazykově správně, dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;

- zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata;

- zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.);

- dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce;

- dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě);

- chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení.

d) Kompetence personální a sociální

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by měli:

- mít utvořenu pozitivní představu o sobě samých, přiměřenou sebedůvěru, usilovat o samostatný rozvoj a sebeuspokojení s ohledem na obdobné potřeby jiných lidí;

- posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích;

- stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek;

- reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku, ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí;

- mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;

- adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní;

- pracovat v týmu, podílet se na vytváření pravidel práce týmu a na realizaci společných pracovních a jiných činností, přijímat a plnit odpovědně svěřené úkoly;

- podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých, učit se zastávat různé role (např. podřízený/vedoucí) při společné pracovní činnosti;

- přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým, oceňovat zkušenosti druhých lidí a učit se z nich, respektovat různá hlediska.

e) Kompetence k občanskému a kulturnímu povědomí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolventi by na konci vzdělávání měli:

- uznávat práva a osobnost druhých lidí, být schopni zohledňovat situace ostatních lidí, odmítat útlak a hrubé zacházení, uvědomovat si povinnost aktivně zasahovat proti fyzickému i psychickému násilí, nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

- dodržovat zákony, jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování a hodnotami demokracie, být si vědomi svých práv a povinností, zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;

- jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu, být připraveni k odpovědnému jednání v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví člověka;

- uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;

- uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu, podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah;

- chápat význam životního prostředí pro člověka, jednat v duchu udržitelného rozvoje, uznávat hodnotu života a uvědomovat si odpovědnost za vlastní život i spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních.

f) Kompetence k pracovnímu uplatnění 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolventi by na konci vzdělávání měli:

- mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

- mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru i po skončení umělecké kariéry; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze;

- mít reálnou představu o požadavcích na výkon povolání v oboru a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady;

- umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání;

- vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle, znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků.

 

g) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií

a pracovat s informacemi

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by na konci vzdělávání měli:

- umět efektivně využívat informace v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě;

- pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií;

- pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, učit se používat nové aplikace;

- komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace;

- získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet;

- pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií

- uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

 

Odborné kompetence

a) Ovládat základy uměleckých činností v taneční oblasti, tzn. aby absolventi:

- měli všeobecný kulturní přehled;

- využívali při své umělecké činnosti znalosti o historickém vývoji a současných tendencích tance a baletu, hudby a dalších uměleckých disciplín souvisejících s tanečním uměním;

- vnímali citlivě dílo tanečního repertoáru, jeho strukturu, charakterizovali jeho obsah a stylové zařazení;

- využívali znalosti z hudební teorie a základní hudební dovednosti v taneční praxi;

- využívali znalosti z anatomie, fyziologie a kineziologie v taneční praxi, předcházeli zdravotním rizikům;

- aktivně využívali tvůrčí fantazii, vhodně uplatňovali osobité výrazové prostředky tanečního a hudebního cítění;

- ovládali standardní normy profesní etiky;

- sledovali, aktivně vyhledávali a využívali zdroje informací o nových tendencích ve svém oboru.

b) Vykonávat taneční činnost, tzn. aby absolventi:

- ovládali na profesionální úrovni praktické pohybové dovednosti v rámci jednotlivých tanečních technik;

- interpretovali taneční repertoár na požadované technické, stylové a estetické úrovni v souladu s požadavky profesionální taneční praxe;

- využívali znalosti struktury, tektoniky a formy díla tanečního repertoáru v přístupu k jeho interpretaci;

- plnili požadavky choreografa a baletního mistra, byli adaptabilní při studiu uměleckého díla;

- rozvíjeli vlastní kreativitu a schopnost improvizace, příp. tvůrčím způsobem spolupracovali při sólové, partnerské nebo sborové interpretaci;

- zvládali koncentraci, psychickou a fyzickou zátěž při tanečním výkonu;

- analyzovali a hodnotili pojetí díla a jeho interpretaci.

c) Vykonávat umělecko - pedagogickou činnost, tzn. aby absolventi:

- používali tvůrčím způsobem metodické postupy při rozvíjení talentových předpokladů žáků;

- ovládali didaktické principy a zásady a využívali je při projektování pedagogické činnosti;

- využívali v praxi znalosti z pedagogiky a psychologie a z metodiky jednotlivých tanečních oborů;

- objektivně hodnotili výkony žáků, vhodně je motivovali k uměleckým činnostem;

- vedli žáky k uvědomělé péči o zdraví a ke zdravému způsobu kompenzace fyzické zátěže;

- připravovali, realizovali a vyhodnocovali vlastní pedagogickou činnost a případně se zapojovali do činnosti v projektech - uměleckých, pedagogických, atp.;

- sledovali a využívali odbornou literaturu.

d) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:

- chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. žáků ve škole, návštěvníků, klientů);

- uvědomovali si význam kompenzačních a relaxačních cvičení pro zvládnutí psychické a fyzické profesní zátěže;

- znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence;

- ovládali zásady zdravé sluchové hygieny;

- osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci s elektronickými přístroji a zařízeními (osobní počítače, syntezátory, zesilovače apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit, aby závady byly odstraněny;

- znali systém péče státu o zdraví pracujících (včetně preventivní zdravotní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce);

- ovládali zásady poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.

e) Kvalitně vykonávat umělecké činnosti, tzn. aby absolventi:

- chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména, jak vlastního, tak i zaměstnavatelské organizace;

- dbali na zabezpečování kvality pracovních činností (popř. stanovených parametrů nebo standardů kvality).

f) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn. Aby absolventi:

- zvažovali při plánování a posuzování konkrétní činnosti možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady;

- efektivně hospodařili se svými finančními prostředky;

- nakládali s energiemi, odpady, vodou a případně jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí.

 

11. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

 

11.1 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Ve vzdělávání v oboru tanec se můžeme setkat především se žáky se specifickými vývojovými poruchami učení, popř. s vadou řeči, a se žáky se sociálním znevýhodněním. Ve vzdělávání těchto žáků je škola povinna:

- respektovat osobnost a potřeby žáka a zohledňovat jeho znevýhodnění.

- volit vhodné metody a formy výuky a hodnocení (individuální tempo, nahrazení psaní dlouhých textů testy, speciální formy zkoušení aj.), popř. i individuální vzdělávací plán, případně kompenzační pomůcky (počítače – korektury textu, barevné čtení, grafické počítačové programy aj.). Žáci s poruchami učení by měli přicházet ze škol poskytujících základní vzdělání s vytvořeným systémem nápravných postupů, kompenzačních postupů a pomůcek atd. Jejich respektování, rozšiřování a modifikace jim napomůže absolvovat úspěšně studium v plném rozsahu.

Pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí: 

- vytvářet příznivé sociální klima, předcházet negativním jevům v sociálním začlenění a sebepojetí těchto žáků.

- spolupracovat s rodiči žáků, s výchovným poradcem, se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími odborníky.

- dbát na další vzdělávání učitelů v oblasti speciální pedagogiky a multikulturního vzdělávání.

 

11.2 Vzdělávání mimořádně nadaných žáků

Vzdělávání a rozvoj mimořádně nadaných – talentovaných žáků je stěžejním posláním školy a projevuje se v celkové organizaci a strategii vzdělávání. Nejedná se přitom pouze o rozvoj profesní orientace žáků, ale také o rozvoj jejich osobnosti. Ve výuce těchto žáků je vhodné využívat náročnější metody a postup. Žáci jsou také vhodně zapojováni do skupinové výuky a týmové práce a vedeni k co nejlepším výkonům i v předmětech, na které nejsou orientováni. Škola může umožnit těmto žákům rozšířenou výuku některých předmětů, vytvářet skupiny těchto žáků s přizpůsobeným tempem a metodami výuky, popř. umožnit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ředitel školy může, za podmínek daných školským zákonem, přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.